Mares syn boha Dia a bohyně Héry

Mares syn boha Dia a bohyně Héry

Datum narození: podzimní rovnodenost před šestitisíci lety

Místo narození: hora Olymp staré Řecko

Druh: Bůh

Magické schopnosti: ovládá živel vody a vzduchu

Chariss už zas něco vyvedla. Byl jsem nepříčetný vzteky. To už je tenhle týden po páté a na mě je zase, abych to žehlil u našeho otce. Jak já to nesnášim. Ona se zajisté stane bohyní vtípků a zábavy a já skončim jako bůh ke kterému se budou modlit, aby jim byli prominuty jejich hříchy. To snad není možný.

Došel jsem až do hlavního sálu, kde už čekal otec a koukal se na Chariss naštvaně.

„Otče,“ pozdravil jsem a mírně přitom sklonil hlavu.

„Maresi, řekni prosím své sestře, že na můj blesk se nesahá a už vůbec ne aby udělala bouřku v růžové. Co si lidi o mě pomyslí,“ hřměl otec.

Zůstal jsem nevěřícky zírat. Charissa, že použila otcův blesk? Tak to ani já ji z toho průseru nevysekám. Tohle už je nad mé síly.

„Ano, otče,“ odpověděl jsem uctivě a přešel k Chariss.

„A ty mladá dámo máš rok zaracha opouštět svůj pokoj. Jestli tě jen načapu někde mimo, tak už tě schodím z Olympu,“ pronesl otec a odešel ze sálu.

„To snad nemyslíš vážně, žes použila otcův blesk, víš jak je na to háklivý,“ obořil jsem se na ni a táhl ji směrem k pokoji. Rok je sice trochu delší doba, ale snad Charissa konečně pochobí, že tohle přehnala.

„No a co. Chtěla jsem si skusit poroučet nějakýmu artefaktu a ono to šlo,“ pokrčila Chariss rameny.

„Ale růžové blesky? Co si teď lidi o otci pomyslí? Nad tím jsi nepřemýšlela?“ nenechal jsem ji.

„Že ho už přestali bavit ty jednotvárné blesky,“ řekla našpuleně.

„Já tě nepoznávám,“ prohlásil jsem. „To domácí vězení si rozhodně zasloužíš,“ odsekl jsem ji. „A doufám že ho dodržíš, protože jinak otec dodrží svoji výhružku.“

„No jo prosimtě,“ odsekla Char.

Když jsme došli do pokoje, Chariss se posadila na svou postel. Já jsem ji tam nechal a odešel jsem do knihovny.